Lipina v Chorvatsku - den první

Přestože jsme vyráželi až v sobotu, celý tento příběh začíná už o den dříve...

Bylo nám líto, že se nebudeme moct zúčastnit MFF ve Strážnici po celý víkend, takže jsme se rozhodli, že si užijeme alespoň ten první - páteční den. Respektive noc. Všichni jsme se tak (až na výjimky) sešli v amfiteátru Bludník na zahájení. Slabší povahy se později odcházely vyspat alespoň na ty tři hodiny, ti odvážnější nespali vůbec. A bylo to taky znát. 
 
V sobotu před pátou hodinou ranní se postupně začal prostor před radnicí zaplňovat postavami s prázdnými pohledy a plnými kufry. Zombie, jež s sebou tahaly vaky a tašky s kroji, se postupně dobývaly do autobusu ve snaze ukořistit nejvhodnější místo ke spánku. A protože každý se staral spíše o to, aby spal co nejdéle, cesta utekla poměrně rychle. Čas oběda se nachýlil a my jsme si začali netrpělivě představovat a líčit naše potenciální kuchaře, domácí a přátele. Na místo jsme pak přijeli krátce po té, co jsme probrali všechny naše přání i obavy. Byla ideální doba pro usednutí ke stolu, neboť všechny ty cestou (i pátečním večerem) unavené žaludky začínaly pomalu ale jistě hlásit "hlad". 
 
Přijížděli jsme ke "staré škole" v městečku Rokovci-Andrijaševci a již z dálky jsme viděli prostřené stoly i zvídavé obličeje velké skupinky lidí. Většina z těch lidí zde stála v obleku, košili či šatech a my jsme začali přemýšlet nad tím, jestli jsou kraťasy a trička po desetihodinové cestě to pravé. Ale tuto myšlenku jsme nestihli ani dokončit. Co naplat. Autobus zastavil a rakija pro nás již byla přichystaná. Po kratičkém přípitku a přivítání všichni usedli ke stolům a ty se začaly plnit. Nejprve je třeba utišit žaludky, než se vydáme na další dobrodružství. Vždyť jsme už skoro hlady okusovali i desku stolu. Pečené selátko ("svinjatina") se zeleninou padlo za vlast takřka ve vteřině. Chudák malá. Při pohledu na naše žravé tanečníky s prasátkem v ruce to trochu vypadalo jako kanibalismus.
 
S plnými žaludky jsme se pak pustili do představování a seznamování s rodinami, ve kterých jsme měli strávit následující noci. I přes drobné nejasnosti se jmeným seznamem jsme však nakonec všichni věděli, kdo ke komu patří. S pocity velkého očekávání jsme se ještě přemístili na místo večerního vystoupení a poté nic nebránilo tomu, jít se seznámit s novou domácností. 
 
Obavy, očekávání, těšení se...ale hlavně ty obavy. Tyto myšlenky provázely snad každého, když překračoval práh domu. Obavy z toho, co ho čeká, jak to tam vypadá a jak to zvládne. Ovšem Chorvati jsou lidé přátelští a otevření a přestože téměř nikdo nemluvil anglicky, nebyl problém se dorozumět a ani porozumět si. Po dlouhé a náročné cestě, po dobrém jídle a malém panáku rakije, přišel "doma" čas na kávu, koláč a další malé panáky domácí chorvatské slivovice.  Svolána byla celá rodina a řádné seznamování mohlo začít.
 
Čas prvotního oťukávání utekl velmi rychle a u našich domácích i velmi příjemně. Ovšem i přes únavnou cestu a pro některé jedince i velmi únavné seznamování. Byl čas jít do kroje a na podium. Většině tanečníků se to podařilo. A celý soubor Lipina i se sborem Harmonie pak odvedl perfektní práci, jaká se očekávala a všichni sklidili velký úspěch. Z kroje jsme pospíchali na večeři, kde jsme dostali pekelně pálivý guláš a na chvíli jsme měli dojem, že jsme se ocitli v Maďarsku. Protože se však jen tak nedáme, hlad byl veliký a po prvním soustu nám "zplechovatěly huby", někteří z nás neváhali a přidali si. Následoval přesun do areálu s živou folklorní hudbou, jiní byli zataženi na nedalekou discotéku. I po zbytek večera jsme se bavili všichni společně a chorvatská péče o nás rozhodně nekončila večeří. Celý večer jsme díky nim měli co pít a čerstvé půlnoční koblihy s domácí marmeládou taky přišly vhod. Únava se ale nikoho neptala a prostě si jen tak přišla. A celkem brzo. A s jejím příchodem následoval ruku v ruce i náš odchod do postele... Naši domácí si nás rozebrali, rovezli do svých příbytků a všichni jsme se těšili, co přinese den druhý.
 
....Do té doby? Mrkejte na naše fotky! http://fslipina-vracov.rajce.idnes.cz
 
Kristýna T.