Vracovský kroj

Vracov se z hlediska etnografického řadí do oblasti Kyjovského Dolňácka. Kroj je však ojedinělý, zcela odlišný. 

Tato jedinečnost vracovského lidového kroje byla způsobena německou kolonizací obce, ta první proběhla již v 17. století, kdy do Vracova přichází přistěhovalci z Pruska.

 Nejstarší popis původního vracovského kroje zanechal správce hospodářského úřadu Jiří Demscher  v roce 1836. Tento popis je doplněn malbami Wilhelma Horna, což jsou nejstarší a nejvýznamnější  zobrazení moravských krojů z období kolem roku 1837. V té době je vracovský kroj popisován jako  staropruský kroj z panství Bzeneckého, kam Vracov vrchnostensky patřil. 

Další je pak popis profesora Josefa Klvaně z roku 1889.

 V průběhu let se vracovský kroj, tak jako každý jiný, nepatrně změnil, změnily se i  používané textilie, způsob údržby i žehlení, Nejmarkantnější je zkrácení sukní u  ženského kroje. Zachovala se však jednoduchost, barevná čistota i barevné ladění  všech součástí kroje ženského i mužského, takže výsledným dojmem je skutečně  jednolitost a barevná čistota vracovského kroje.

 Lidové kroje se podle ročního období dělí na letní a zimní, obě skupiny rozlišují kroj  všední, nedělní a obřadní (slavnostní). A tak je tomu i ve Vracově. Nejcennější a  finančně nákladný je právě kroj obřadní, který se používal k rodinným a výročním obyčejům (narození, svatba, pohřeb, hody).

Ženy nosí bílé bohatě nažehlené rukávce zdobené kadlemi, kordulku z ornátového brokátu nebo z černého sukna s drobnou výšivkou. Rukávce doplňuje krajkový obojek. Bohatost kroje je dána pěti silně naškrobenými kulmovanými sukněmi s vrchní červenou sukní či osobitou kanafaskou. Sukně doplňuje bílá drobně vyšívaná nebo vložková (všitá krajka) zástěra či květovaný fěrtoch. Kanafaska i fěrtoch je osobitý a v tomto provedení se nosí jen ve Vracově. Na hlavě mají ženy turecký šátek uvázaný „na talíř“, pod šátkem je bílý čepec, který vyčnívá jen nepatrně.Svobodné dívky nosí na hlavě věneček se starodávným pentlením. Ke kroji patří hnědé pletené punčochy a černé šněrovací boty. K jiným variantám ženského kroje patří ještě kacabajka, jupka, vlňák a různé typy šátků.

 Mužský kroj je poněkud jednodušší, tvoří ho dlouhé černé soukenné kalhoty, či žluté kratší  jelenicové kalhoty pro svobodné chlapce, bílá plátěná košile s úzkými či širokými nažehlenými  rukávy, černá soukenná kordula doplněná výšivkou a mašlemi na hrudi. Kolem pasu mají muži  řemen s vyšitým „šátkem“. Na nohou mají vysoké černé kožené boty, na hlavě nosí klobouček s  vonicí a kohoutím pérem. K mužskému kroji patří také marýnka a lajbl.

V dnešní době jsou nejkrásnější přehlídkou vracovského kroje tradiční vracovské hody, kdy městem prochází hodový průvod, kterého se účastní přes tři sta krojovaných mužů, žen i dětí od těch nejmenším, které sotva začaly chodit.